Tak jsem se vcelku úspěšně zúčastnil mistrovství světa motorového paraglidingu, které se konalo v Novém Městě nad Metují. Na toto mistrovství jsem se chystal již defakto od minulého roku, od ME v Polsku. Sledoval jsem nejnovější trendy v oblékání, v motorech, v padákových kluzácích a i v palivech. No a došel jsem k názoru, že to co vlastním je dost dobré na to, abych bodoval v tomto největším závodě na světě. Sice nemám ani zdaleka nalítáno jako jiní borci, jak od nás, tak i ze zahraničí, ale za to mi nechybí chuť se o něco porvat a hlavně mě to děsně baví. Na mistrovství České republiky jsem si pěkně očuchal soupeře, ředitele závodů (toho bohužel víckrát), místní letiště a hlavně mapu. Mapa v měřítku 1:100 000 nebyla tou ideální, ale rozhodně mně nečinila nějakých větších problémů a kupodivu jsem se nikdy neztratil a dokonce jsem i dolítl tam, kam jsem chtěl. No super. Takže naše republikové závody mě připravily fyzicky a psychicky mě připravili kamarádi na Červeném Potoce. Takže vzhůru do boje.
Na závody jsem dorazil s dvoudenním předstihem, abych se mohl ještě roztrénovat. Brouzdal jsem tedy po okolí, učil se starty a přistání, kopal do všeho neživého i živého, co jen i zlehka připomínalo slalomovou tyč a všemožně se připravoval až to hlavní zápolení vypukne. Toto se mi i opravdu velmi úspěšně povedlo zhodnotit, když hned po první disciplíně jsem byl v jednotlivcích první. Sice to bylo jen po první disciplíně a se mnou tam bylo ještě asi 14 pilotů na prvním místě, ale kdo dnes může říct, že byl na Mistrovství světa první. I když jen jednu disciplínu. Ale nepředbíhejme.
Úvodní ceremoniál se nesl ve znamení úsměvů a vzájemných sympatií. Přišlo se na nás kouknout i pár diváků, kterým jistě zalahodila výstavka letecké techniky, jako větroň s pomocným proudovým motorem, Andula An-2, nebo stojánka ultralightů a naše oranžovo-černé dresy. Zajímavá byla též ukázka letadel z první světové války. Třešničkou v letových ukázkách, ale byla naše Verča. Osedlala si nostalgicky Air Chopera a s podvěšenou vlajkou a dýmovničkami si vylezla pilotovi až za krk a usilovně nám mávala. Její krátké šatičky, nenechaly jednoho pilota na pochybách, že se ta holka fakt nebojí. Pak promluvili nějací hlavouni a mistrovství bylo prej oficiálně zahájené. Pro nás bylo zahájené, až po následným rautu, kde jsem se nelítostně přecpal.
Hned ráno už byl nabrýfovaná první disciplína a tak nikdo moc neponocoval a každý se šel chystat na první task.
Ráno, když jsem si dělal motorovku před disciplínou, jsem si neopatrně položil foťák vedle krosny. Bylo to až tak neopatrné, že si ho vrtule podala a katapultovala jej asi 26 metrů ode mne. Vrtuli se nic nestalo, ale foťák od té doby nechce ani naskočit. Takže bohužel většina fotografií je od kamarádů a přátel, kteří mně tyto poslali. No a pak disciplína střídala disciplínu a jak jsem ani nemohl fotit, tak si jak to všechno šlo za sebou ani nepamatuji. Takže více najdete na www.wpc2009.cz
Jinak výsledky Čechů jsem si pro Vás opsal:
Kategorie PF-1: 2. místo Bříza, 3.místo Salava, 9.místo JÁ, 11. místo Koudelník, 14. místo Stoupa, 17. místo Schulz. Celkově v teamech 1.místo.
Kategorie PF-2 3. místo Vrána a Béďa, 4. místo Frank a Spurný. Celkově v teamech 1. místo Česká republika
Kategorie PL-1 2.místo Matoušek, 8.místo Kapříkon nema jedno mekke , 11.místo Lexa, 12.místo Řezńa, 16.místo Wais Pepa, 21.místo Andrlík. Celkově v teamech 2. místo.
Kategorie PL-2….5.místo Verča a ( ) , 8.místo Chorce a Kulda jn. Celkově v teamech 2.místo
Takže myslím si bezva umístění. Příjemně překvapili někteří nováčci. Je vidět, že Česká republika hraje v tomto sportu určitě důležitou roli. Na závěr si ještě nemůžu odpustit konstatování, že sir Hardy posunul tento sport, co se týká počasí, do úplně jiné roviny a povětrnostní podmínky, do kterých nás pouštěl, opravdu hraničily s možností našich padáků. Byl jsem moc rád že lítám na tak skvělém padáku, jako je moje ANTEA od Sky Paragliders.
Váš
Berka Tomáš