A te to tady!!! Česká závodní paraglidingová sezona opět začíná!! Jako loni i letos se čeští ligoví závodníci sešli na prvním kole české ligy paraglidingu ve Slovinsku na populárním letovém terénu Lijak. Závody se konají od 12.4. do 18.4. a podle předpovědí je na co se těšit…
11.4. – tréninkový den Většina závodníků se sjela v kempu Lijak již o den dříve, aby využila dobrého počasí, které předpovědi ohlašovaly, a aby ještě natrénovala taktiku na závod a seznámila se s místním terénem.
Počasí v tento tréninkový den létání opravdu přálo. Začátek dne byl sice trochu pokažen pádem jednoho ze závodníků na záložním padáku na skály. Ovšem poté, co sám vylezl opět na start, nezraněn a s chutí startovat, bylo vše v pořádku. Cílem většiny pilotů byl dnes klasický Lijakovský přelet: Lijak – antény – Lijak. Jediným ohrožením úspěchu tohoto letu byl silný západní vítr, který měl začít vanout během dne. A také, že cesta po větru rychle ubíhala a o výšku opravdu nebyla nouze. Problém však nastal po cestě zpět na Lijak, kdy jsme se otočili proti větru a zjistili, že letíme rychlostí asi 15 km/h. I tak jsme však urazili ještě kus cesty zpět. Nepřekonatelnou překážkou se nám stalo až údolí mezi hřebenem Kovku a hřebenem Lijaku, kde foukal vítr ještě silnější a kde průměrná vertikální rychlost činila něco kolem –5m/s. Tam tedy naprostá většina pilotů dnes přistála. I když se nepovedl vytoužený přelet, i tak si myslím, že jsme dnes dobře potrénovali a jsme připraveni na zítřejší první task… Večer se piloti již mohli registrovat do závodu. Celkem je tedy registrováno 41 pilotů různých národností, čímž závod opět dostává nový rozměr. Za tým Sky Paragliders zde bojuje Hanka, Hankytáta a moje maličkost. Konkurence bude velká, máme se na co těšit. Po registraci následuje krátká party s promítáním videa z dneška. Ovšem nic velkého se nerozjíždí, neboť každý chce být ready na zítřejší disciplínu.
video – http://vimeo.com/4149349
12.4. – 1. Task Po ránu obloha vypadá velice modře a je jasné, že se dnes poletí. Na briefingu pořadatelé ohlašují výjezd na start v 10 a v 11 hodin. Ve 12 se tedy všichni scházíme na startovišti a task komise začíná vymýšlet dnešní disciplínu. Je zde opět riziko silného západního větru a proto nakonec volí 59,2 km douhou trasu přes 5 otočných bodů do cíle poblíž Ajdovščiny. Startovní okno se otevírá ve 13:00 a vzdušný start, vzdálený 4 km od startu, o hodinu později. Nikdo na nic moc nečeká a již v 13:35 jsou téměř všichni závodníci ve vzduchu. Podmínky jsou dnes trochu slabší než včera a stoupáky je nutno více hledat. Nicméně již v 13:50 dotáčíme se skupinkou asi 20 lidí základnu mraku kousek od startovní kružnice. A ve 14:00 již tato skupinka vylétá na trať, vstříc vítězství a slávě! Ostatní vlétají do startovní kružnice s nepatrným zpožděním způsobeným pomalým stoupáním před startem. Z této pozice a výšky okolo 2500 m.n.m. je celkem jednoduché otočit první dva otočné body bez zbytečného zdržování se v termice. Po druhém otočném bodu by se však nějaká ta termika hodila, bohužel je nezvěstná. Ovšem opět se potvrdilo pravidlo, že silná vůle a vytrvalost i stoupák vytvoří a stoupák přišel. Po katapultu do stratosféry je opět jednoduché dolétnout na třetí otočný bod – startoviště Kovk, kde je však již znát sílící vítr od západu. Na cestě následuje 4 otočný bod v rovinách před hřebenem Kovku, který se mě stává osudným. Špatné rozhodnutí letět vyzkoušet termickou produktivitu města Ajdovščina mě stojí moc výšky a já nakonec přistávám v cíli, ovšem bez posledního otočného bodu. Ostatním, kteří raději vsadili na jistotu hor, nedělá problém znovu nabrat výšku a doletět na poslední otočný bod a dále do cíle. V cíli je dnes velice rušno, neboť celých 29 závodníků dosáhlo dnes této mety. O vítězství v dnešní disciplíně se dlouho přel Michal Šneiberg s Petrem Kuhnem, jelikož doletěli do pásky téměř nastejno. Ovšem po vyhodnocení počítačem se ukázalo, že Petr Kuhn byl o 1 vteřinu rychlejší než Michal. Nicméně Michal nasbíral více bodů za vedení a stává se tak vítězem dnešní disciplíny. Ze Sky týmu dolétla do cíle Hanka, která je po dnešku druhá v ženách. Předpověď na zítra je nejistá a je tu možnost silného větru ze severu, což by znemožnilo zítřejší task. Tato informace vzbudila očekávaný efekt a podle toho také vypadá dnešní party, která trvá déle a je mnohem intenzivnější než ta včerejší. Opět je promítáno video z dnešního dne, čepuje se pivo a lidé se baví…Piloti odchází do svých stanů až v brzkých ranních hodinách.
video – http://vimeo.com/4151177
13.4. – BORA je tu! Dnes je po ránu obloha také jasná a vše vypadá dobře. Proto organizátoři opět nelení a velí k výjezdu na start. Ovšem těsně před tím, než ředitel závodu, Petr Kolář, nastartuje své Vito, zaduní náraz větru směrem od kopce. Kvůli tomu je odjezd na kopec odložen o půl hodiny. Ovšem vítr nepolevuje a nárazy jsou čím dál tím silnější. Takže nakonec je rozhodnuto, že dnešní den je neletový. Pro piloty je připraven náhradní program – výlet k moři. Ostatní zůstávají v kempu a věnují se jiným činnostem… Večer přijíždí mořská skupina značně opálená po celodenním lenošení u moře. Zážitků jsou také plní, zvláště ti, kteří se rozhodli dojet k moři po řece a po cestě se dokonce naučili nové italské slovo. Příště až uslyší volání „Boka Boka“, nebudou už všem mávat, ale spíše zajedou ke břehu, aby se vyhli jezu, před kterým jsou varováni. Naštěstí pád z jezu přežili bez úhony a vše je v pořádku. Dnešní večer je party poněud umírněnější a piloti se chystají na zítřejší, pravděpodobně letový, den…
14.4. – Task is cancelled
Do dnešního rána se všichni probouzí s úsměvem a těší se na dnešní krásný task. Počasí opět vypadá o něco lépe a mírný sever, který je hlášen by neměl dnešnímu kolu vadit. Takže opět v 10 hodin vyjíždí na start 1. skupinka, v 11 druhá. Na startu je již ovšem vidět, že severní vítr není úplně slabý a že se přes kopec valí mraky čím dál větší. Task komise váhá a nakonec vypisuje task 60 kilometrů dlouhý přes 1 otočný bod vzdálený od startu asi 30 km do cíle na přistávačce pod Lijakem. Otevření okna je však odloženo, jelikož mraky, valící se přes kopec, zastínily celou oblohu a sonda z Kovku hlásí vítr o rychlosti 6m/s od SV. Po další půlhodině čekání task komise tedy mění dnešní task na pendl po hřebeni Lijaku se závěrečným výletem do rovin a cílem opět na přistávačce pod Lijakem, s tím, že každému se počítá čas individuálně. Do vzduchu se nikomu nechce. Pravděpodobnost udržení se není velká a tak všichni vyčkávají na startu. Po tom, co na nás 2× sprchlo, se nakonec oblaka roztáhla a nejodvážnější pilot startovního pole – Norbert Pomp „do toho skočil“. Ihned vypukla panika a během 10 minut byla polovina startovního pole ve vzduchu. Zajímavý start si dnes zažil Michal Šneiberg, který odstartoval s otevřeným záložním padákem a na poslední chvíli ještě stačil přebrzdit hlavní padák a dopadnout na úplný konec startovačky. Vše tedy dobře dopadlo a během dalších 20 minut jsme již byli ve vzduchu všichni. Navzdory obavám dnes byl ve vzduchu celkem klid, stoupáky sice poměrně slabé, ale zato vytrvalé. Jak jsem se radoval, když jsem se koukal na soupeře z 700 metrové výšky a mířil na první otočný bod, zatímco ostatní se pode mnou plazili po zemi. Sice jsem pořádně promokl, jelikož mrak sice táhl, na oplátku však na mě vypustil poměrně dost vody. Bohužel však před prvním otočným bodem zahřměl z vysílačky hromský hlas ředitele závodu s oznámením, že kolo se ruší. Chvíli jsem se divil, ale když mi vedle druhého ucha zahřměl hrom, neváhal jsem a zamířil od kopce na přistání. Dnešní task byl tedy zrušen a výsledky se ani po dnešním dni nemění. Ted už zase svítí sluníčko a my jdeme sušit zmoklá křídla…
video – http://vimeo.com/4171655
15.4. – TASK jak se patří
Tak dnes ráno bylo opět vymeteno, ovšem s předpovědí nasouvání vysoké oblačnosti a hlavně sílícího západního větru. Organizátoři ale ráno neváhají a hned v 10 hodin velí k výjezdu na kopec. Nahoře vše vypadá celkem v pořádku a task komise ihned zasedá a vymýšlí task na dnešní den, s ohledem na předpověď počasí, neboť už i sonda na Kovku hlásí 6m/s vítr od západu, v nárazech 10 m/s. Nakonec je vymyšleno 67,4 km dlouhé kolo s dvěma pendly po hřebenu Lijaku a potom dále přes údolí, kde následuje další pendl a nakonec do cíle v Ajdovščině. Vše je tlačeno k co nejdřívějšímu startu, protože vítr je zatím v pořádku, ale může zesilovat… Takže v 12:45 je okno otevřeno a již ve 13:30 následuje vzdušný start a skupina 40 závodníků vyráží k prvnímu otočnému bodu. Nutno poznamenat, že stoupáků bylo dnes poněkud méně, než v neděli, ale zato byly silnější. Po celkem nenáročném pendlu po hřebenu Lijaku se vydáváme na přeskok údolí Ajdovščiny. Díky nasvíceným rovinám je tento, jindy poměrně dlouhý a náročný přeskok, tentokrát celkem jednoduchý a je také klíčem k úspěchu v dnešním tasku. Po přeskoku už zbývá jen přilepit se na hřeben a odsvahovat poslední 2 otočné body. Je pravda, že vítr již zesílil a moje průměrná rychlost činila něco okolo 15 km/h. Ovšem poté následuje již jen dokluz do cíle proti větru. A to je právě ten kámen osudu. S duší závodníka se vydávám na tento dokluz s poměrně malou výškou, abych byl v cíli dřív, než Aleš Trtil, se kterým jsem celou dobu závodil. Ovšem 4 m/s klesák spojený se silným větrem proti mě celkem překvapil. A tak ani nedolétám na cílovou louku a vyhlídky na umístění vypadají špatně. Nakonec mě však zachránil computer master Vašek Konečný, který mi po stažení GPS záznamu oznámil, že jsem přeletěl cílovou pásku o 2 metry. Takže nakonec jsem ten dokluz poladil dokonale! :-) V dnešní disciplíně nakonec zvítězil Petr Kostrhun, následován Luďkem Procházkou a Petrem Kuhnem. Dnes večer mají všichni důvod k oslavě. 34 lidí dolétlo do cíle, ostatní si také pěkně polétali. Navíc vyhlídky na zítra jsou nejisté a tak se dnes party rychle rozjíždí. Obzvláště mladí piloti se baví až do časného rána. Tak uvidíme, jestli se tato strategie vyplatí…
video – http://vimeo.com/4180250
16.4. – No task today
Již od rána je dnes nebe zatažené vysokou oblačností, a i když občas slunce prosvítí, pravděpodobnost tasku je dnes malá. Po třech briefingách a odkládání nakonec Michal Šneiberg rozhoduje o zrušení dnešního závodního dne. I tak ale jedou piloti na start na volné létání, od kterého se dnes očekává hlavně pořádná svahovačka. Na konec letu je vypsána i soutěž na přesnost přistání. Ale Lijak stále překvapuje. I pod zataženou oblohou chodí stoupáky od rychlosti 4m/s, takže i dnes se dá celkem slušně polétat po hřebenu Lijaku. Vzduch je celkem klidný, až na okamžiky, kdy se mi třetina vrchlíku vyfoukla a podhrnula pod zbytek a nic se s tím dělat nedalo. Ovšem Antea je „pořádný a bezpečný éro“ a tak si s tím sama brzy poradila.:-) Asi po hodině nás pouhé létání okolo kopce přestává bavit a tak se vydáváme na výlet do rovin a zpět nad kopec. Když se však podruhé vracím nad kopec, zjišťuji, že proti větru letím rychlostí 2 – 4 km/h. Trochu panika, ale po sešlápnutí speedu se prosazuji a raději tedy letím od kopce. Vůbec se počasí poněkud změnilo, jelikož zůstalo ve vzduchu pouze 5 pilotů a všichni ne a ne dolů. Pořád to stoupá a dolů to nechce…Takže nakonec se různými kombinacemi sestupných manévrů dostáváme na zem. Přistání bohužel úplně přesné nebylo, ale holt nemůže být všechno. Nakonec začíná i trochu pršet a my jsme rádi, že už jsme na zemi a padáky máme zabalené. Odpoledne tráví každý po svém. Někteří odpočívají po probdělé noci, nekteří se učí, někteří pracují a jiní čekají, až organizátoři narazí další sud piva, které již pomalu začíná docházet… Předpověď na zítra je také nejistá, ale vypadá to, že bude pršet, což velmi snižuje šance na další task. Nezbývá než doufat a spoléhat, že se počasí umoudří…
video – http://vimeo.com/4187832
17.4. – zase nic…
Dnes od rána počasí vypadá o něco lépe než včera. Ovšem i dnes hrozí silný vítr. Na briefingu v 10 hodin organizátoři odkládají výjezd na kopec na neurčito. Na start tedy vyjíždí jen task komise, aby zjistila aktuální meteosituaci. V půl jedenácté nám po vysílačce hlásí, že na startovišti fouká vítr přes 10 m/s a že ani rogalisté se neodvažují startovat. Dnešní kolo je tedy na základě této informace zrušeno. Organizátoři však nelení a během 30 minut je vymyšlen náhradní program – výlet do nedalekých krápníkových jeskyní nebo návštěva místních lázní (bazénu). Zavodníci se tedy dělí na 3 skupiny, jedni jsou do díry v zemi, jedni do vody a studijní část startovního pole zůstává v kempu a rýsuje, počítá, hraj fotbal, … Den je to tedy pěkný pro všechny, bohužel však bez létání, a to nám jde především. Snad se tedy alespoň zítra podaří uletět 3. Kolo…
18.4. – 3. Task! Dnes ráno je hřeben Lijaku v mracích a vypadá to celkem špatně na létání. Ovšem do půl ustátě mraky mizí a je rozhodnuto o výjezdu na kopec. Ve dvanáct hodin se tedy všichni schází na startu. Problémem dneška je opět hrozba silného větru od jihozápadu a navíc poměrně rychlý vývoj oblačnosti nad kopcem. Proto volíme zprvu vyčkávací a pozorovací taktiku – čekáme a pozorujeme, jak nad kopcem mraky rostou a jak se daří nezávodním pilotům, kteří jsou již ve vzduchu. Mraky vypadají, že celkem slušně sají a piloti, že se moc neprosazují proti větru. Ovšem task komise i přesto zasedá a vymýšlí dnešní disciplínu. Nakonec je vyhlášeno 41,5 km dlouhé kolo s pendlem po hřebeni Lijaku a následným 14 km výletem do rovin a cílem na přistávačce pod Lijakem. Ihned po startu je jasné, že dnešní podmínky jsou naprosto korektní a že s těmi mraky to nebude tak hrozné, jak se zdálo. Dokonce i roviny krásně chodí a poskytují tak taktickou výhodu. To dokazuje na prvním pendlu Standa Klikar s Danem Ortem, kteří místo po hřebeni letí předhůřím a předlétávají tak s přehledem celé startovní pole. Klíčovým bodem je dnes odlet do rovin. Kdo nedotočí základnu, skončí mezi poli. Mě osobně to však vůbec po cestě na poslední otočný bod neklesá a tak celých 14 km letím bez jediného otočení a do cíle přilétám s 600 metry nad terénem. V cíli je dnes tedy 25 pilotů. První dosáhl této mety Michal Šněiberg a s časem 00:56:26 se stává vítězem dnešní disciplíny. A vzhledem k tomu, že se již uletěla 3 platná kola, tento závod české ligy končí a zítra už se nepoletí. Momentálně již začíná závěrečná party a připravuje se vyhlášení vítězů. Vašek Konečný usilovně ještě stahuje GPS všech závodníků, aby výsledky byly korektní a aby se konečně mohlo začít vyhlašovat.
video – http://vimeo.com/4233087
Celkově bych shrnul, že tento závod byl velice úspěšný. Sice se uletěla jen 3 platná kola, ale letěli jsme s výjimkou jednoho dne každý den. Organizačně je česká liga také zatím perfektně zvládnuta a celému organizačnímu týmu patří veliký dík za odvedenou práci. Ted již tedy nezbývá než ocenit vítěze tohoto závodu a těšit se na příští závod České Ligy Paraglidingu 2009, který by se měl uskutečnit na konci května v Beskydech. See you there!!!