AGER - 2 DALŠÍ TASKY

6.6. STŘEDA

Asi pudu s Hankou znova na kurz trénovat mezičky. To co jsme předváděli dneska na startu bylo pro některé pozorovatele zábavné. Hanče skončila na klaplých uších hned pod hrankou v křakách, já při třetím pokusu o start tam skončila také. Spolu s pomocníky se znovu škrábeme na start. Celé zadýchané a zpocené nechápeme … všichni jsou už dávno ve vzduchu, jen Vyhlásek nám s pobavením fandil.

Z obavy před bouřkami dnes vypsali krátké 60 km kolo cik cak po hřebeni, přeskok údolí a zpět. Partička měla solidně našláplo a než jsem se nadála, frnkli. Obtížnější se ukázal přeskok údolí kde jsme měli v sedýlku všichni hodně málo výšky. Zatímco jsem se vyhrabala téměř hrobníkovi z lopaty, první piloti sedí již v cíli. Mezitím se celé údolí zadekovalo a termika se silně utlumila. Závod v přímém přenosu. Spousta pilotů to nedala o 2 km a nejkurioznější přílet do cíle a velký aplaus sklidila Hanče, která přelítla pásku sotva v 5 ti metrech. Smolíka si vybral Honza Jílek, kterému se zaprášilo od sedačky jak přistával po větru 40 m před páskou.

Já zatím šudličkuju pod rozpadajícími mraky. Pár lidí to napralo do tmy a pěkně hnijou. Zkouším levou variantu, po malých brdkách kde se ještě tvořily mráčky. Následuje skok po větru do tmy. U posledního otočáku nízko se zase setkáváme s Tomášem Svobodou. Šudlat nulku se vyplatilo, zvedáme se a hurá do pásky, kde to naopak začalo chodit úplně všude.

Nejrychlejší střela a vítěz kola se stal opět Krygel, z žen s velkým náskokem Anja Kroll. Z našich nejlépe zabodoval mlaďoch Šnajbi, který dnes skončil třetí. Večer následují oslavy, tanečky a free beers party, kde se tradičně sešli Slovanské národy.

7.6. ČTVRTEK

V noci slyším brášku Kutmena: „Ty potforo jedna ryšavá!“ Následuje sprinterský start ze , který však nepomohl chytit tuto noční zlodějku, která si teď někde ibovala z našich dobrůtek. Šlohla celou igelitku salámů a sýru. Nejkurióznější byl Martin Pacejka, kterému liška hodovala jeho bagetky s pršutem přímo za hlavou, aniž by ho to vyrušilo ze spánku. Tak a nemáme co na snídani. Zbývá snad jen ovesná kaše vylepšená hořkou čokoládou, aliaz Pacošova dobrota.

Únaváček po večurku se projevil i při letu. Vypsaný 80 km task měl namířeno na severovýchod. Nejtěžší úsek se ukázal hned po startu po hřebeni proti větru. Avšak famózní zážitek při přeskoku obrovského skalnatého kaňonu. U druhého otočáku na konci hřebene zůstalo pár lidí. Rychlá první partička vychytala vývoj a bez problému pokračuje po trase, zatímco megašneci mají co dělat. V totální tmě přerušované přeháňkou se šudláme jěště 20 kilometrů, letíme jako poslední Mohykáni opět společně s Tomášem. Poslední otočný bod se ukázal záludným, jelikož to byl vrchol obrovského masivu a v té tmě se nedalo kde zvednout. Hobluju to do posledního dechu a nakonec přistávám na malé náhorní planince v mokrém ječměni.

Ha traktorista, ten mi poradí kudy tudy. Prý touhle polňačkou a za půl hoďky jsem ve městě. Z procházky se však vyklubala pořádná dvouhodinová tůra s padákem na zádech. K tomu vysvitlo slunce a mučilo svými paprsky. Totálně vyčerpaná, bez kapky vody konečně asfaltka. Stopuju, ale marně, žádné auta a tak to vzdávám a lehám do stínu. Záchrana se objevuje v pravý moment, mladý student, který byl tak ochotný a odvezl mě přímo až do Ageru. Cestou se dozvídám, že je to taky nadšený paraglidista.

Mezitím se piloti sjíždí, neuvěřitelných 76 lidí v cíli a vítězem se stal pro změnu Alias, starší z bratrů Valičů. Zato se zajímavějšími příběhy přišla Claudia s Marinou Olexinou. Ta šlapala dokonce 3 hodiny kaňonem. Největší úsilí dnes vynaložil pro zdolání trati Ruský závodník Dimitrij Valkov (Pyreneje-man), který nejen že letěl a přistál, ale dal si ještě dvakrát výšlap na nějaký kopec a dva lety, aby se přiblížil civilizaci. Zážitky nemusí být pozitivní, hlavně že jsou intenzivní.
 

Fotogalerie